Již jsem se zmínil o tom, že se SOS spolupracovali němečtí antifašisté po stránce organizační, ale i zpravodajské. Škoda, že čs. vláda neučinila zásadní rozhodnutí o skartaci spisů, dokazující takovou spolupráci, Němečtí antifašisté se tak dostali do koncentračních táborů, mnozí byli popraveni. Uvádí se, že nacistickou perzekucí bylo postiženo 25.740 českých Němců. Byli mezi nimi komunisté, sociální demokraté a demokraté různé orientace, také křesťanské. Zmíněné číslo nápadně koresponduje s počtem 27.485 osob, které v pohraničních okresech hlasovali proti Hitlerovi 4. 12. 1938, i když připouštím , že to nemuseli být totožní lidé. Nás však upoutává zjištění, že například ve Svitavách vznikla na podporu SOS dokonce motorizovaná jednotka z místních Němců.

Na doplňovacích velitelstvích v pohraničí byl zaznamenán mimořádný příliv žádostí o dobrovolný vstup do čs. armády z řad mladých sociálních demokratů a komunistů. Ve vnitrozemí to byl pochopitelný jev. 18. 9. 1938 byli v odvetu v Plasné u Chebu henleinovskými teroristy zadrženi dva sociální demokraté a odvlečeni do Německa k výslechu na gestapu. Záhy únosy patřily k běžným úkolům freikorpsů. Němečtí antifašisté upozornili čs. orgány, že 18. 9. u Hlucholaz se soustředuje na 2.000 uniformovaných členů SA. Podobnou cestou byla odhalena jednotka SS u Pomezné (okr. Cheb). Podporovala průnik asi 500 členů FS na naše území. 22. 9. zahájili teroristé útok na celnici u Cetvin na Kaplichu. Postavila se jim na odpor jednotka SOS a družina Rote Wehr. 5 antifašistů bylo odvlečeno za hranice a tam surově týráno. 22. 9. bojůvky FS pronikly do Frýdberku a okamžitě nastal boj henleinovců s místními německými sociálními demokraty a komunisty z Rote Wehr. Do boje zasáhla čs. asistenční jednotka.

24. září se početná skupina FS pokusila přepadnout výcvikové středisko Špičák u Železné Rudy. Dvě družstva čs. armády útok odrazila. Družstva byla složena z českých Němců. FS zanechala na bojišti několik raněných. Ti nemohli pochopit, že existují Němci, kteří neuznávají Hitlera a nacismus.

26. září 1938 vypracovalo velitelství IV. sboru čs. armády hlášení, ve kterém uvedlo, že bylo zajato a odvlečeno do Německa 85 finančníků, 6 celníků, 21 vojáků a na 200 civilních osob, vesměs členů sociálně demokratické a komunistické strany, z toho bylo 10 evidovaných příslušníků Rote Wehr, podporujících v boji SOS. Po válce se z neúplné úřední evidence zjistilo, že z čs. území bylo uneseno, odvlečeno a násilím převezeno 2.453 osob české i německé národnosti s protinacistickou orientaci. Po vzniku protektorátu byli většinou Češi propuštěni, většina antifašistických Němců byla uvržena do koncentračních táborů, nikdo se jich nezastal. Protektorátní ministerský předseda gen. Eliáš intervenoval za Čechy. Dne 29. září zástupci horníků na Mostecku žádali čs. armádu o příděl zbraní, aby se mohli bránit proti henleinovcům. Podporovali je v tom i levicově orientovaní němečtí horníci.